Obsah

Znak a vlajka obce

Znak a vlajka obce


Dne 17. 4. 2009 vydala Poslanecká sněmovna Rozhodnutí č. 46, kterým schválila udělení znaku a vlajky obce Klínec.

Historie a proces výběru znaku a vlajky obce:

Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, je práva požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu(ů).
Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.
Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.
Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena...
Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku.
Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky.
Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem - se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní (městský) znak.

Znak obce Klínec

Historické pečetní znamení obce:
V případě obce Klínec není v historických dohledaných dochovaných archivních materiálech z období před konstitucí obecního zřízení doloženo užívání vlastního pečetního znamení.
Písemnosti, u kterých lze očekávat užití vlastního pečetního typáře, jakýkoliv otisk obecní pečeti postrádají, když obsahují pouze otisky pečeti vrchnostenské kanceláře zbraslavského panství s erbem knížat z Oettingen-Wallerstein.
Platí to o archivním materiálu v rámci Stabilního katastru z období první poloviny 19.století, to znamená Indikačních skizzách a Popisech hranic katastrálních obcí, uložených v současnosti v Národním archivu v Praze.
Obdobně pečeť obce chybí i v Eichlerově sbírce pečetí uložené nyní v Archivu Národního muzea v Praze.
V období po ustavení obecního zřízení v polovině 19.století je v archivních fondech Státního okresního archivu Praha-západ doložena pouze tzv. nápisová obecní pečeť, v jejímž poli spatřujeme ve dvou řadách nápis „KLINECZ OBEC“ doplněný dvěma dekorativními heraldickými šestihrotými hvězdami.
Nový (heraldický) znak obce:
Při tvorbě znaku obce Klínec nebylo možné postupovat standardní cestou heraldického přepisu historického pečetního znamení. V dostupných archivních materiálech totiž není doložena pečeť s obrazovým symbolem obce.
Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamenalo nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur.
Jinými slovy: Neexistuje-li možnost heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit tzv. uměle, tj. prostřednictvím kombinace znakových figur, vyjadřujících nejpodstatnější momenty historie a charakteru obce, nebo názvu obce.
O které figury se jedná?
1.Figura klínu představuje tzv. mluvící znamení obce.
V heraldice hovoříme o mluvícím znamení tehdy, je-li ve znaku přítomna figura, jež odkazuje na původ názvu obce, nebo jen název obce volně asociuje. Není zde tedy nezbytné, aby „mluvící figura“ měla nějakou vazbu k historii obce – postačuje prostá slovní asociace či fantazie.
V případě obce Klínec lze konstituovat výrazné mluvící znamení velmi dobře pomocí heroldské (tj. geometrickým dělením znakového štítu vzniklé) figury klínu v různých modifikacích (klasický svislý klín, kosmý klín, šikmý klín, vodorovně orientovaný klín s hrotem směrem heraldicky doprava nebo doleva).
Klín zde přitom nejen slovně asociuje název obce, ale navíc i vyjadřuje původ názvu obce, který se vysvětluje buď jako kus či pruh nově založeného pole ve tvaru klínu, nebo jako tvar původního sídelního rozvrstvení obce.
2. Figury kotouče nebo kruhu v sobě spojují několik významů: Jedná se o heraldickou zkratku pro žernov neboli mlýnský kámen jakožto atribut sv. Floriana, jednoho z patronů zdejší kaple (a v modré barvě i odkaz na vodní živel a tedy sv. Jana Nepomuckého jakožto spolupatrona).
Současně lze v uvedených figurách spatřit schematicky znázorněný hrnčířský kruh jako symbol dřívější hojně rozšířené řemeslné činnosti obyvatel zmiňované v historických místopisech.
Zároveň představuje kruh starý alchymický symbol pro zlato a jako takový může poukazovat na někdejší těžbu zlata v okolí obce.
3. Figury koruny nebo lilie vyjadřují historii obce, když připomínají náměty znaku zbraslavského cisterciáckého kláštera – lilie jako symbol P. Marie přítomný rovněž na znaku řádu a koruna jako symbol královského založení.
4. Figura (dvojice či trojice) smrků představuje heraldické vyjádření lesa a symbolizuje tedy polohu obce v zalesněné krajině (a její vznik jakožto pomyslného klínu obdělané půdy v krajině lesů).
5. Figura hvězdy je volně inspirována hvězdičkou na pečeti obce Klínec, i když – jak již bylo popsáno výše - je zřejmé, že na nápisové obecní pečeti plnila hvězdička pouze dekorativní, nikoliv symbolickou roli. Především se však jedná o jeden z atributů sv. Jana Nepomuckého, jemuž byla zasvěcena klínecká kaple, a současně P. Marie, jejíž kult byl uctíván cisterciáckým řádem, k jehož zbraslavskému klášteru obec v minulosti patřila.
6. Obecná figura hornických kladiv nebo heroldská figura routování připomíná někdejší těžbu zlata a polodrahokamů na území obce, jejíž pozůstatky jsou v terénu dodnes patrné.
7. Figura vlnitého břevna znázorňuje vodu. I když obec neleží na významném vodním toku, nýbrž na místě s nedostatkem vody, symbol vody se přesto ve znaku může objevit jako atribut sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana, historických patronů kaple, a také jako vyjádření odvodňovací štoly Čertovky, památky na někdejší těžbu zlata, nebo další motiv převzatý ze znaku zbraslavských cisterciáků.
Barevné řešení návrhu znaku obce:
Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.
Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená ?
V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.
Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
U návrhu znaku pro obec Klínec lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy:
-zlatá = symbol někdejší těžby zlata,
-zelená = lesy v okolí obce,
-modrá nebo stříbrná = heraldická reflexe barvy vody = vyjádření patronů klínecké kaple, odvodňovací štoly Čertovky a vazby ke zbraslavskému klášteru na soutoku dvou řek.
Blason neboli popis schváleného znaku obce:
„V zeleném štítě nad třemi (2,1) zlatými smrky do poloviny zkrácený zlatý klín, v něm modrá lilie.“

Vlajka obce Klínec

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku.
Popis vlajky obce:
„Žlutý list se čtyřmi zelenými klíny, dva vycházející z prvních čtvrtin žerďového a vlajícího okraje a dva vycházející z druhé a páté šestiny dolního okraje listu, všechny s vrcholem ve středu listu. V horním žlutém poli modrá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3
 

Poznámky:

V současné právní praxi figuruje jako primární termín „vlajka“. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.
Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.
Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“ a „bílá“ (barva).
V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.

Mgr. Jan Tejkal